Stres

[Katy]

Po prázdninách jsem se opět vrátila do školy, poprvé doprovázená MC. Můj zravotní stav je zatím super, běhám na záchod max. 2x denně. Ale tuhle jsem se nestačila divit, co se mnou udělala lehká tréma před první letošní zkouškou. Rozbolelo se mi břicho, začala jsem běhat na záchod, no celkově mi bylo dost blbě. Říkám si, jak může i takový malý stresík tolik ovlivnit má střívka. Dřív nic takového nebylo. A taky si říkám, jak to asi bude vypadat, až opravdu o něco půjde... Jaké máte zkušenosi s MC a stresem?

[Baruna]

s MC a stresem osobně žádné - jen z doslechu od jiných, ale s UC a stresem dost děné - každé zkouškové období je doprovázené relapsem a sotva se dám dohromady, jsou tu další zkoušky...alke začla sem brát antidepresiva, abych nebyla tak nervózní a míň to řešila a zatím dobrý - je fakt, že teď míň řeším různý věci a když se něco nepodaří, tak se hned nevěším -vyjde to jindy...

Po prázdninách jsem se opět vrátila do školy, poprvé doprovázená MC. Můj zravotní stav je zatím super, běhám na záchod max. 2x denně. Ale tuhle jsem se nestačila divit, co se mnou udělala lehká tréma před první letošní zkouškou. Rozbolelo se mi břicho, začala jsem běhat na záchod, no celkově mi bylo dost blbě. Říkám si, jak může i takový malý stresík tolik ovlivnit má střívka. Dřív nic takového nebylo. A taky si říkám, jak to asi bude vypadat, až opravdu o něco půjde... Jaké máte zkušenosi s MC a stresem?

[chasi]

Mam MC od 13ti let a do 21 jsem zazil asi jen 2 relapsy v trvani par tydnu (vzdy mi ale jen vyskocila sedimentace, jiny problemy jsewm nemel). Tezka pohoda. Pak jsem sel na VS a prvni tri roky to same - i behem zkouskovyho - remise. Pak jsem zacal delat dve VS najednou - a porad to slo, ale jen 9 mesicu. V dubnu tohoto roku jsem poznal fakt hnusnej relaps - abscesy, pistele, sekundarni projevy MC, horecky, prujmy, bolest na podbrisku, hubnuti, nechut k jidlu atd. Po operaci perianalniho abscesu, aplikaci kortikoidu se to dostalo do relativniho klidu. Ted v rijnu po nastupu na obe skoly se pistel opet zacala ozyvat a ja misto abych jel k lekari pro Remicade, jsem se rozhodl jedne VS nechat - a hle, pistel se zacala uzavirat, A to jsem se zkouskama nestresoval, bral jsem to v pohode, ale ono to asi podvedome nejak pusobilo...Takze vseho s mirou!

[crohnacka]

Ahoj všichni, sem taky musim něco připsat:-)
MC mám už od ZŠ, takže jsem docela ostřílená...
No a z vlastních zkušeností - ano, stres střevům nedělá dobře:-( Ovšem zase na druhou stranu, párkrát si "káknu" a dostanu z toho stres, takže docela bludnej kruh... Ale zpět k tématu!
Záleží hodně na tom, jestli už do zkouškovýho jdeš v relapsu nebo ne. Jestli jo, tak je to na pytel... Takhle jsem to měla loni a vyhrabal mi z toho až teď v září Remicade. No a jestli ne, tak pevné nervy, z doslechu vim, že i pro zdravý jedince je to blbá doba (zvrací, nespí, průjmujou, migrénujou...)
Baru - a jak ty prášky? To jsou nějaký tlumiče nebo naopak povzbuzovače? V tomhle oboru nejsem zběhlá, ale kdyby to pomohlo...
Stejně ten mozek je machr, jak to všechno pozná, kam se hrabou střeva;-)

[Baruna]

crohnacko: no klasický anti-D... když sem to konzultovala s psychouškou, řikala, že někteří jedinci s našima problémama bez anti-D nemůžou existovat a že má v ordinaci hodně lidí, kteří tam chodí jen kvůli tomu - obšas se to doporučuje. myslim, že mám spíš ty utlumující, bo sem nedmíru hyperaktivní a všude musim bejt nejlepší...a to mě právě dělalo zle, bo sem byla dvojnásob nervní - že nedám zkoušku a že je nudám nejlílp ze všech..blbka perfekcionalistka...je to úlet ani sem to nepostřehla, že by ty prášky začly zabírtat a nájednou je mi všechno šumák...no ne úplně, ale nervy jsou pryč dokonce i autoškolu sem dělala v naprostým klidu a pohodě...myslim, že to, že sem v remisi je i dík těm patákům, jo jasně kortikoidy mi určo pomohly taky, ale myslim, že moje UC je v mým případě fakt hodně věc psychiky, takže asi tak no..no taky je pravda že nějakej velkej stres jako je ve zkouškovým sem teď neměla, takže nevim, jak to bude vypadat zase v lednu ale třeba ta autoškola mě přesvědčila o tom, že by to mohlo být v klidku..uvidíme no...teď chcu ještě zkusit to konopí )) na to se těšim moc )))

[crohnacka]

Baru - zkus ho;-)

[wendy]

Ahojky, muzu se zeptat? O konopi tady nekde uz rec byla. Docela by me to zajimalo. Jinak s Antidepresivama mam skvelou zkusenos, brala jsem ji pred maturitou, byla jsem plne pri smyslech, vedela jsem co me ceka,ale brala jsem vic s nadhledem,

[martinique]

u me se projevil crohn letos v breznu v dobe celkem velkého stresu. v letnim zkouskovym mi bylo doost blbe, az tak, ze jsem nemela silu stresovat. Ale uceni mi trvalo 2krat delší dobu než normalne. Ted uz bych mela byt v klidove fazi tak uvidime,co se mnou udelaji zkousky. O antidepresivech jsem premyslela. Nekdy kdyz jsem hodne vystrsovaná a taková neklidná,tak si vezmu neurol. Ale jsem další den jak praštěná..takovej pocit jako když vás o pulnoci někdo vzbudí. trochu zpomalená ale vlastne naprosto pohode a v klidu! Jo ted jsem si vzpomela, ze jsem se pred nedavnou dobou pohadala s jednou osobou a dva dny me bolelo bricho a mela jsem prujem. Myslím, že to bylo z toho...no bylo by dobrý zařídit si bezstresovej život, najít si nestresující povolání a být furt v pohodě ale tomu stresu se člověk v normalním životě nevyhne ať dělá co dělá...

[Katy]

Já ted antidepresiva beru, tak jsem zvědavá, jestli to bude lepší. Paní doktorka mi dala Remeron, který má prý pozitivní vliv na střeva. Naopak vůbec nedoporučuje při MC Zoloft, Serlift a pod., ty prý střeva dráždí...

[Petra]

to Martinique: na neurol pozor, je návykovej. Mě ho doktorka obvodní napsala kvůli problémům se spaním a ze začátku to bylo fajn, cítila jsem se v pohodě a uvolněná, ale spaní se nezlepšilo. Jenom, když jsem si na noc vzala dva, usnula jsem snáz. Pak už mi ani ty dva nepomohly a tak jsem to přestala brát, aby se ze mě nestal feťák. To mi asi víc pomohly bylinkové čaje na uklidnění, třezalka, meduňka a směsi na spaní.

Se stresem samořejmě taky bojuju, když jsem byla letos v září na dovolené u moře, celou dobu jsem neměla průjem, jen co jsem se vrátila, už v tom zase lítám. No jo, ale člověk přeci nemůže být celý rok na dovolené!!

[wendy]

teeeda ale to je naramny napad, byt na dovolene cely rok
To se mi libi

[Koothy]

Já taky dost boujuju během zkoušek s průjmem. No nai to nemusí být zkouška smaotná, stačí zápočtový týden a jsem odepsaná. Takže se moc "těším" na prosinec a leden. Doktorka mi říkala že by mi pomohly sedativa ale bojim se jich jako čert. Bojim se návyku a tak... jsem prostě plašan

[Katy]

Možná by byla lepší psychoterapie, zkrátka nějak se naučit se nestresovat. Ale mně se to zatím vůbec nedaří

[zoufalá manželka]

stres je pěkná mrcha. nám se před pár lety pomstil účetní, že jsme si od něj dovolili odejít a vyrobil nám půl milionovou chybu v účetnictví.počkal pěkně 3 a 3/4roku a pak nás prásknul.Jelikož přetím dělal na finančáku na kontrolním, dokážete si představit, že přesně věděl, jak to zakamuflovat. Takže následovala hloubková kontrola posledních čtyř let a hned ten první byl katastrofa. Manžel se zhroutil, protože je to jen živnostník a ještě k tomu poctivej a tohle byla pro něj smrtelná likvidační rána. Osud mu ale připravil za měsíc další ránu - akutní onkologická operace - zhoubný nádor na varleti, naštěstí podchycená včas. Já tvrdím, že to propuklo jako důsledek stresu. Jako by chtěl osud Jirkovi říct : Neblbni, jsou důležitější věci na světě než prachy. Rakovinu jsme tady porazili, ale různé problémy trvaly dál, až se dostal do stádia,že nemohl chodit, jíst, myslet, spát,milovat se ...fakt nic. takže další rána - Crohn. ale pro nás bylo zjištění týhle nemoci jako spása, protože to období několika let, kdy mu bylo zle a nebyl snad kousek místa na těle, kde by nebyl problém, to bylo tak vyčerpávající, že byl rád, že už ví, co mu je. I když je to na pořád. Je pravda, že jakmile je z něčeho vynervovanej (což je při podnikání pořád, zlatá vejška a zkouškový období), tak se hned objeví problémy. Musím spoustu starostí hodit na sebe a nedat najevo, že se něco děje, nebo problém zbagatelizovat. Letos mu do toho ještě zemřela máma a velkou oporou a náhradou za ni se mu stala moje máma.

[Betka]

Bojovat se stresem během studia je jistě náročné, ale jak budete bojovat s těmi hlavními životními stresy, které vás teprve čekají? Až vám řeknou, že se vám pravděpodobně narodí postižené dítě; až se u vašich blízkých projeví závažnější choroba; až bude umírat jeden z vašich rodičú a vy budete muset kromě zaměstnání, rodiny a domácnosti zvládat také péči o něho a být denně svědkem toho, jak vám před očima odchází a hroutí se milovaná osoba. Nemluvě o tom, že vás mohou potkat problémy s partnerem či v práci. Pečuji už dva roky o svou maminku s Alzheimerem, předtím jsem ještě stačily společně dochovat tatínka s Parkinsonem, sourozence nemám, takže jsem na to sama. Budete baštit Lexaurin jeden za druhým a stejně to nepomúže - ten stres je tak velký, že překoná i prúměrné dávky kortikoidú. ((