Partnerstvi
Partnerstvi
Je velmi tezke s touto obtiznou chorobou navazat nejaky vaznejsi partnersky vztah, prave z duvodu jeji obtiznosti a nevyzpytatelnosti a silneho omezeni cloveka jako osobnosti - od stravovani pres cestovani atd. proste vseho normalniho pro ostatni lidi. Zejmena jste li si tohoto vseho vedom, i kdyz se touzite s nejakou konkretni osubkou sblizit, v podstate se bojite, abyste ji nezneprijemnili zivot v budoucnu, nebot kdo ma porad snaset ty prujmy sveho partnera, o nalade nemluve, ze. A proto chci touto cestou ziskat pro zacatek aspon kamaradku na dopisovani, ktera ma podobne problemy, jako my "kolitici", nebot nejlepe sve hore pochopime a dokazeme tolerovat pouze my sami navzajem. Budu tedy rad za odepsani nejake zpriznene dusicky, clovek nikdy nevi, zda toto spatne nakonec nebude k necemu dobre. Ja jsen Martin, vysoky a hubeny, jak jinak, ze. Mejte se vsichni a dekuji.
Ahoj Martine. Je mi 24 let a mám UK - zjištěno v srpnu 2001. Jsem již 10 měsíců vdaná a v době kdy jsme se rozhodli, že se vezmem, jsem běhala po vyšetřních. Když mi v srpnu, měsíc před svatbou, zjistili co mi vlastně je, byla jsem tak v šoku, že bych se raději nevdávala!
Všichni naši známí vědí co mi je, jelikož beru kortikoidy, po kterých jsem přibrala 5 kg a otekl mi obličej a krk - "měsíčkový obličej" - jeden z vedlejších účinů. Kolitida mě zatím moc neomezuje, díkybohu, jen jsem docela utahaná. Manžel zatím to lítání po doktorech snáší a dokonce v poslední době jezdí se mnou. Jediné co mu trochu vadí je to, že jsem naopak od ostatních přibrala.
Plánujem si mimčo, ale zatím jsem to nekonzultovala s doktorem.
Nedovedu si představit, kdybych byla nemocí opravdu nějak moc omezená. Zatím je vše v normě.
Přála bych Ti, aby sis našel partnerku, která bude chápající.
Měj se fajn a zase někdy napiš! Simona
Všichni naši známí vědí co mi je, jelikož beru kortikoidy, po kterých jsem přibrala 5 kg a otekl mi obličej a krk - "měsíčkový obličej" - jeden z vedlejších účinů. Kolitida mě zatím moc neomezuje, díkybohu, jen jsem docela utahaná. Manžel zatím to lítání po doktorech snáší a dokonce v poslední době jezdí se mnou. Jediné co mu trochu vadí je to, že jsem naopak od ostatních přibrala.
Plánujem si mimčo, ale zatím jsem to nekonzultovala s doktorem.
Nedovedu si představit, kdybych byla nemocí opravdu nějak moc omezená. Zatím je vše v normě.
Přála bych Ti, aby sis našel partnerku, která bude chápající.
Měj se fajn a zase někdy napiš! Simona
Ahoj Martine. Je mi 35. let a mám stejný problém jako ty. Měl jsem známost, jenže jakmile moje partnerka zjistila, jakou trpím chorobou, rozešla se se mnou. Beru svůj životní osud tak jak je a jsem realista. Ale stále někde ve skrytu duše věřím, že snad jednou najdu dívku, které nebude překážet, že jsem se svým zdravím na tom ne moc dobře. A právě víra mě napomáhá překonávat to co mi osud přinesl.
Zdraví tě Jindra a pamatuj, naděje je věčná!!
Zdraví tě Jindra a pamatuj, naděje je věčná!!
Ahojky,moje nemoc se začala vyvíjet už dříve, ale nikdo tomu nevěnoval pozornost. Od loňského května jsem trpěla na afty. Chodila k zubnímu, řekl mi že to je psychického rázu-dělala jsem maturitu. V září jsem šla na krční-řekla mi že to co mi dal zubař mi ještě škodí.Chodila jsem na vejšku do Ústí, po škole jsem to vždy na koleji zapíchla-spala jsem, byl jsem pořád utahaná. Afty jsem vždy dostala před menstruací.Tak jsem šla na gyndu,odmítla mi udělat vyšetření-krevní výsledky(dělá mi je v květnu a že je ještě čas).Díky babičce, která pracuje v nemocnici,mi udělali kompletní vyšetření krve.A zhrozili se, mělo mě v merku docela dost doktorů. Ještě jsem u toho měla velkou anémii(proto ta únava). Dostala jsem litr krve. Šla jsem na gyndu, gastroskopii,ležela jeden den na transfůzi. Nic nenašli, pak mi dělali kolonoskopii a tam vše zjistili, pak jsem šla ještě na enteroklysu a sonograf.
Jsem na lécích,pod stálou kontrolou lékařů.
V nejhorších chvílích mě můj přítel a rodina velmi podrželi. Přítel je smířen s tím co mi je, a že pak, až budu těhotná to nebude jednoduché. A že to možná bude horší a horší.
Žiju normální život, chodím do práce, společnosti, závodně běhám s hasiči, věnuji se malým Soptíkům a zatím jím všechno.
Mějte se zdravě. Kouzelné léto.
Jsem na lécích,pod stálou kontrolou lékařů.
V nejhorších chvílích mě můj přítel a rodina velmi podrželi. Přítel je smířen s tím co mi je, a že pak, až budu těhotná to nebude jednoduché. A že to možná bude horší a horší.
Žiju normální život, chodím do práce, společnosti, závodně běhám s hasiči, věnuji se malým Soptíkům a zatím jím všechno.
Mějte se zdravě. Kouzelné léto.
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů