Zdravím, tak jsem se rozhodl sdílet tu s vámi můj crohn příběh. Diagnostikovali mi crohna v 9 letech, toho času jsem byl jeden z nejmladších pacientů postižených touhle chorobou u nás v republice, dnes je tomu ovšem jinak, lidí s touhle nemocí přibývá a to i mladších než jsem tehdá byl já. Crohn mi byl diagnostikován po sérii různých vyšetření a všelijakých špatných diagnóz (bezlepková dieta, cukrovka atd atd...) Po celých 12 let mám jednu jedinou léčbu a to penthasa + imuran (azatioprin) a můžu vám řict že po celých 12 let mě crohn hrozně otravuje, týden dobrý, týden špatný... základní škola se ještě dala zvládnout ikdyž jsem v remisních obdobích dost chyběl. Když mi bylo 15 byl jsem na první operaci kde jsem měl asi měsíc vývod bokem. To si pak člověk uvědomí jaký má štěstí když může spát na boku, nebo když ho při každém pohybu nerozbolí břicho k zešílení. 2 měsíce jsem ležel na zádech. Potom se to na nějakou dobu uklidnilo. No a potom to přišlo a po maturitě a úspěšných přijímacích zkouškách na VŠ jsem prodělal další akutní operaci, tentokrát resekci střev kvůli zneprůchodnění zapříčiněným crohnem. Byla to jedna z nejhorších věcí co mě kdy potkala. Když jsem se po 8 hodinové operaci probudil pamatuju si že sem si přál abych na tom stole radši zůstal. Následovala dlouhá rekonvalescense a po dalším dvouměsíčním ležení na zádech jsem se opět dostal domů. Vše se vrátilo celkem do normálu, zařídil jsem si odklad studia ze zdravotních důvodů, byl na neschopence a chtěl jsem si zařídit invalidní důchod. Všechno šlo relativně hladce ale narazil jsem u posudkové komise. Paní doktorka(bývalá kardioložka) mě ohromila svým odporným přístupem a cítil jsem se jako socka která jde škemrat o pětikačku. Ve výsledku mi bylo řečeno že mi vlastně nic není. Ještě týden mi z toho bylo špatně a řekl jsem si že už tam nikdy nepůjdu. Alespoň malé zadostiučinění se dostavilo, když jsem na internetu četl, že tato "paní doktorka" byla obviněna z přijímaní úplatků atd a bude proti ní vedeno trestní stíhání. Uběhlo pár měsíců a začal nový akademický rok do kterého jsem nastoupil a znovu se začlenil do studijního procesu. Po 3 měsících studia (stresu apod.) mě crohn opět dohnal a připomenul mi, že se ho jen tak nezbavím. Během měsíce jsem strašně zhubl. Šílené bolesti břicha, průjmy, třesavky, nechutenství a deprese. Po dvouměsíčním zápolením z chorobou doma mi došly všechny síly a rozhodl jsem se pro nemocnici. Znovu provedli všelijaká vyšetření (kolono, irigo atd) a zjistili akutní záněty jak tenkého tak i tlustého střeva. Po dvoutýdení hospitalizaci jsem doma již 6 týdnů s enterální výživou. Školu budu muset opět přerušit. Nemám už sílu to zkoušet znovu protože už stím bojuju střašně dlouho, vždy když to začalo vypadat lépe jsem dostal přes prsty a ocitl se na operačním stole. Crohn mi překazil všechny osobní vztahy protože bohužel partnerky zdálo se nikdy nechápaly závažnost onemocnění a jak se vlastně nemocný člověk cítí. Co bude dál nemám představu. Chtěl bych znovu studovat ale vypadá to, že to nejde. Nástup do práce při takovýchto obtížích realisticky nevidím a když si vzpomenu na tu posudkovou komisi při žádosti o invalidní důchod tak fakt nevím. Někdy si přeju aby lidé kteří crohnovu chorobu pokládají za "nic" okusili takový týden pořádných záchvatů. Chtěl bych taky komukoliv kdo se potýká s příznaky poradit, ať co nejrychleji zajde k doktorovi, než se to rozjede v daleko horší průběh.
Díky za přečtení

Asi to působí dost pesimisticky, ale to je to všechno, co mám.