Mùj lékař

Nemocnice zrovna nemilujeme, přesto tam musím trávit dost času. Víte o skvělém lékaři nebo pracovišti? O někom, kdo vám pomohl? Podělte se a pomáhejte. Zkušenosti z nemocniční léčby, způsoby - na co si dát pozor.
michalB

Příspěvekod michalB » 23 pro 2007, 18:18

Alčo, v zásadě jsou dva druhy lidí, kteří mají MC nebo UC. První skupina se smířila s tím, že léky prostě brát musí, zatímco ta druhá je dlouhodobě odmítá. Stráví chvilku na Pantáse nebo něčem podobným a jen co se zmírní příznaky, už mají pocit, že jim nic není a proč tedy brát léky. Myslím, že plno lidí tady časem přišlo na to, že asi bude lepší léky brát. Akorát si museli vytrpět něco, co je k tomu přivedlo.
Pokud jde o dietu, vcelku s tím souhlasím. Proč držet zbytečně diety, které nemají na náš stav prakticky žádný vliv. Každý ví, co konkrétně jemu škodí a čeho se vyvarovat. Něco jiného je, pokud se zánět rozjede, ale když je v klidu, tak jen omezím kořeněná jídla a nepřeháním to se smaženým.
Pokud bych se měl řídit vším, co není vhodné při crohnu, tak bych nejedl cukr, pečené, smažené, kořeněné, tučné, nic, co zvyšuje cholesterol a další věci. Otázka je, co by mi zbylo...
Krásnej předvánoční den vám všem přeju:-) Nedá mi to a musím na tyto příspěvky reagovat. Já sama totiž chodím do Prahy k dr Bortlíkovi...

Alča

Příspěvekod Alča » 23 pro 2007, 19:00

´Můžeš mě řadit mezi lidi kteří "odmítají". Prášky jíst opravdu nechci. Určitě ne až do smrti. Pravdou ale je že sem si toho protrpěla celkem dost a tento názor mě pořád drží. Jak sama koukám na tvoje dnešní příspěvky-seš jeden z těch kteří taky pořád hledají nové a nové metody léčby a aspoň podvědomě se nesmiřují s tím stavem který právě je...
Musím tvýmu příspěvku prostě oponovat.
michalB

Příspěvekod michalB » 23 pro 2007, 19:56

Jasně, ty možnosti léčby asi hledáme všichni. Ale jsem optimista a podle toho o čem lékaři mluví, je jen otázkou času, kdy se začne léčit crohn jako takový a ne jen příznaky. Teď jde jen o to, jestli to bude za dva roky, nebo za dvacet...
Jsem skoro přesvěčen, že se té doby dočkáme a nebude to dlouho trvat, ale nerad bych pak litoval, že jsem něco zanedbal. Léky beru ne jako na celý život, ale spíš jako dočasnou udržovací léčbu, než se "něco" vymyslí.
Alča

Příspěvekod Alča » 26 pro 2007, 10:43

Zdravím vás! Já sem tím vším chtěla jen vyjádřit svůj názor na ISCARE centrum v Praze. Každý to samozřejmě může cítit jinak a pocity může mít jiný. Já napsala ten svůj. Tak to klidně vyzkoušejte a ráda si poslechnu názor někoho jiného kdo to vyzkouším na stejném místě. Já si bohužel s panem doktorem moc nerozumím.
Mates

Příspěvekod Mates » 04 led 2008, 13:12

To jméno už tu padlo paní doktorka Koželuhová FN Plzeň výborná jako doktorka i jako člověk. Špatná zkušenost Mudr Rušavý, řídí se heslem doktor má pravdu vždy a pokud jí nemá plati slovo doktora. Arogatní člověk bez jakéhokoli lidského přístupu k pacientovi. S pacientem se nediskutuje pacient se léčí. Prostě peklo.
chasi

Příspěvekod chasi » 04 led 2008, 21:40

Jo, o dr. Kozeluhove jsem slysel tolik veci, ze jsem se tesil, az me bude lecit, kdyz jsem lezel ve FN Plzen s MC. Nejdriv mi ji slibovali pri prijmu, pak na chirurgii, nakonec na interne - do dnesni doby jsem ji nevidel:) Ale uz vim , ze neni "fiktivni" a ze je z masa a kosti...:))

Ja chodim do MN v Usti nad Labem k dr. Lastuvkovi a muzu jen chvalit...
veronikan

Příspěvekod veronikan » 07 led 2008, 15:54

Ahoj všem,
já naopak chci doporučit Klinické centrum Iscare v Praze. Takže http://www.iscare.cz. Já znám osobně pana dr.Bortlíka. A kromě trochu jiného náhledu na přírodní léčbu se s ním shoduji. Ale měla jsem i tu čest s panem prof.Milanem Lukášem. A oba jsou podle mě výborní doktoři - lidsky i profesionálně.
Pro Alču: rozhodně se řadím mezi ty, kteří zkoušejí alternativní metody a nechtějí se smířit s chemikáliemi. Ale můžu říct, že alternativní léčba je vhodná jako podpůrná nikoliv jako hlavní. Můžu sama na sobě potvrdit, že jsem se dlouho bránila při svém třetím ataku kortikoidům až do dopadnulo tak, že jsem byla zralá na odstranění tlustého střeva. Můžu říct, že pan doktor Bortlík i dr.Lukáš mají naprosto profesionální přístup. A ještě jedna věc, strava zhoršuje projevy nemoci, ne nemoc jako takovou ale hlavně je to opravdu o tom kterém konkrétním pacientovi.
hana

Příspěvekod hana » 11 led 2008, 19:03

Pardon, nějak mně to uteklo. Ale chci se zeptat na něco jiného. Vím, že to sem nepatří, ale na poslední příspěvek nikdo nereagoval, tak to píšu všude. Asi rok jsem do diskuze nepsala a najednou jsem zjistila, že "píšu" aniž bych to věděla. Dost mně to vyrazilo dech. Myslela jsem, že když mám nějaké heslo, tak nemůže nikdo psát jako já, když ho nezná. Ale někdo místo mně píše, takže se na to heslo asi nějak dostal. Chtěla jsem, aby ta co psala mým jménem byla tak laskavá a vysvětlila mně to. Ale příspěvek bylo poslední debatě o enteroklýze, kde jsem to objevila. Od té doby tam už nikdo nepíše.Můj příspěvek byl 29.12.2007. Chtěla bych vědět co si o tom kdo myslí. Možná to jen špatně chápu....

Hana
goatee

Příspěvekod goatee » 18 led 2008, 17:35

Já chodím taky do Vítkovické nemocnice v Ostravě, ale přímo k primáři Urbanovi, a jsem s ním maximálně spokojený. Navíc čas od času konzultuje můj stav s primářem Konečným z Olomouce, tak si myslím, že jsem v dobrých rukou.
veve

Příspěvekod veve » 22 úno 2008, 23:13

Jsem ráda jak chválíte pana profesora Lukáše z Iscare.Dělal v létě 2007 synovi 3 apůl roku kolonoskopii a teď v lednu přešla k němu děcká gastroeteroložka mudr Adamcová s kterou jsem velice spokojena.Jsme z Karviné a paní dokrorka nemá nikdy problém řešit se mnou spoustu věcí po telefonu a to i takových kteké nejsou pro lékaře tak důléžité,ale pro matku 3 letého klučíka ano.A věřte,že to fakt nemá se mnou jednoduché.

Václavková
Jitka.Vojtkova

Příspěvekod Jitka.Vojtkova » 27 úno 2008, 15:22

Zdravím všechny!

Musí být pro matku hrozné mít nemocného už tak maličkého syna - já mám taky syna, jsou mu 2 roky a zatím je zdravý ( zaklepu to).
Ale mám strach z Crohnovy nemoci, protože jí trpím já a taky můj manžel ji měl.
Na genetice nám řekli, že je 10-procentní šance, že to malý podědí (ale 90-procentní, že NE).
Takže věřím té druhé možnosti a plně vás chápu, že kvůli svému malému řešíte se svojí doktorkou všechno možné i nemožné, já bych to dělala taky...
Svého syna hlídám jako oko v hlavě a cokoliv se mi nelíbí, hned to řeším s jeho dětskou doktorkou - jen mám takový pocit, že ona mě bere jako hysterickou matku, i když si myslím, že to nepřeháním...
Kajulka

Příspěvekod Kajulka » 27 úno 2008, 17:26

Zdravím všechny!

Musí být pro matku hrozné mít nemocného už tak maličkého syna - já mám taky syna, jsou mu 2 roky a zatím je zdravý ( zaklepu to).
Ale mám strach z Crohnovy nemoci, protože jí trpím já a taky můj manžel ji měl.
Na genetice nám řekli, že je 10-procentní šance, že to malý podědí (ale 90-procentní, že NE).
Takže věřím té druhé možnosti a plně vás chápu, že kvůli svému malému řešíte se svojí doktorkou všechno možné i nemožné, já bych to dělala taky...
Svého syna hlídám jako oko v hlavě a cokoliv se mi nelíbí, hned to řeším s jeho dětskou doktorkou - jen mám takový pocit, že ona mě bere jako hysterickou matku, i když si myslím, že to nepřeháním...

ahojky,

vím,že to sem nepatří,ale nedá mi to se nezeptat.Píšeš že tvůj manžel měl Crohna,tato nemoc se nedá vyléčit,takže pokud ji někod má tak ji musí mít pořád.Aspon mi to tvrdí má doktorka.
Jitka.Vojtkova

Příspěvekod Jitka.Vojtkova » 29 úno 2008, 08:52

Ahoj Kajulko,

psala jsem, že manžel měl Crohna, protože před 4 měsíci zemřel.
Měl kolostomii asi 6 let a protože byl v dobrém zdravotním stavu, tak se rozhodl, že si nechá vývod zrušit, aby byl zase jako normální člověk a strašně se těšil, až si zajde normálně na záchod ( je to trapné, že to tu píšu, ale plně chápu, jaké měl pocity a že se na to těšil...)
Lékaři to schválili, udělala se všechna možná i nemožná vyšetření - musím upozornit, že všechno bylo v pořádku, operaci nic nebránilo - a v květnu loňského roku podstoupil manžel první operaci.
Nevím, co se tehdy pokazilo, ale nakonec manžela operovali celkem 4-krát, pořád dokola mu praskala střeva, tím pádem měl zánět pobřišnice, který trval poměrně dlouho a díky tomu mu selhávaly ostatní orgány a nakonec přišlo to nejhorší...
veve

Příspěvekod veve » 29 úno 2008, 14:24

Zdravím všechny!

Musí být pro matku hrozné mít nemocného už tak maličkého syna - já mám taky syna, jsou mu 2 roky a zatím je zdravý ( zaklepu to).
Ale mám strach z Crohnovy nemoci, protože jí trpím já a taky můj manžel ji měl.
Na genetice nám řekli, že je 10-procentní šance, že to malý podědí (ale 90-procentní, že NE).
Takže věřím té druhé možnosti a plně vás chápu, že kvůli svému malému řešíte se svojí doktorkou všechno možné i nemožné, já bych to dělala taky...
Svého syna hlídám jako oko v hlavě a cokoliv se mi nelíbí, hned to řeším s jeho dětskou doktorkou - jen mám takový pocit, že ona mě bere jako hysterickou matku, i když si myslím, že to nepřeháním...

Václavková
leila

Příspěvekod leila » 29 úno 2008, 21:08

[quote]
Ahoj Kajulko,

psala jsem, že manžel měl Crohna, protože před 4 měsíci zemřel.
Měl kolostomii asi 6 let a protože byl v dobrém zdravotním stavu, tak se rozhodl, že si nechá vývod zrušit, aby byl zase jako normální člověk a strašně se těšil, až si zajde normálně na záchod ( je to trapné, že to tu píšu, ale plně chápu, jaké měl pocity a že se na to těšil...)
Lékaři to schválili, udělala se všechna možná i nemožná vyšetření - musím upozornit, že všechno bylo v pořádku, operaci nic nebránilo - a v květnu loňského roku podstoupil manžel první operaci.
Nevím, co se tehdy pokazilo, ale nakonec manžela operovali celkem 4-krát, pořád dokola mu praskala střeva, tím pádem měl zánět pobřišnice, který trval poměrně dlouho a díky tomu mu selhávaly ostatní orgány a nakonec přišlo to nejhorší...

Pani Jitko,
uplne mnou Vas prispevek otrasl. Preji Vam hodne sil! Mam MC jiz patnact let a vidim, ze je treba svoje zbytky zdravi maximalne respektovat. Budu si to stale pripominat. Hodne sil. Martina

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 5 hostů