Toto je vzkaz pro ty,co jdou na kolono poprve.Neni se ceho bat.Uz jen vyprazdneni-pri trose píle se da vyprazdnit s X-prep a asi litrem Fortransu-to tedy stacilo me a to vazim asi 83kg.Dale pak byla potreba injekce Tralgitu pred vysetrenim-tim padem uz o neco veselejsi jsem dosel do cekarny,s asi 40 min zpozdenim jsem byl vyvolan.Pak ty krasne kalhoty na kterych chybi latka v oblasti kde zada ztraceji sve slusne jmeno.Poté jsem ulehl,dostal dormicum i.v.,byl jsem jeste o neco vic v klidu.Na levem boku pocalo vysetreni.Po asi prvnim zahybu strev jsem se musel presunout na zada a za asistence sestry,ktera mi tlacila na bricho v oblasti,kudy endoskop prochazel,pokracovalo vysetreni dal,cestou zpet vzorky a 20 minut uteklo jak voda.Paradoxne nejhorsi mi prisel ten stav plynatosti pote ale i ten po nekolika hodinach odeznel,podrobnosti zde radeji nebudu popisovatTudiz-da se rict ze pokud mate dobrou premedikaci(opiat s hypnotikem,napr.tralgit a dormicum) coz ale nezamenovat s analgosedaci) pred vysetrenim a lekare-cloveka(ne zadne hovado),tak je kolono snesitelne vysetreni ktereho se neni potreba nejak silene bat,popripade uvadet telo do celk.anestezie,to uz je opravdu zbytecne.
ahoj tedy strašák to je a jaký byla jsem na kolonoskopii jen dvakrát ale.... hrůza po vyprázdnění se člověk cítí slabý a chce se mu spát je mu zima a klepe se strachy , tedy aspoň já. u nás vsokolově neexistuje nějaké uspávání (to už je příliš) ale nepodávají vůbec nic proti bolesti sice je to jen půlhodinka a oni to necítí
až podruhé mi zjistili že mám celé tl. střevo postižené crohnem a u.kolitidou asi je víc lidí co má tyhle nemoci obě prý to tak bývá. v nemocnici jsem si poležela 3 týdny a konečně mi vyoperovali ty obrovské polipy v konečníku které lezly až 10 cm. ven o kterých mi přes 3 měsíce tvrdili že to jsou hemoroidy když už jsem zhubla o 14 kilo během těch 3 měsíců podezřívali mě z anorexie nebo bulimie a chovali se jako když si za to můžu sama opravdu mi bylo zle chtělo se mi umřít a myslela jsem že asi už přijde konec můj syn 5.let mě alespoň trochu držel při životě a pak když jsem skoro upadla do komatu 
mě přivezli do nemocnice kde nebyla volná postel a ještě nadávali že tu mají plánované operace a kam se mnou? to nepřeháním prý toho bylo víc ale nějak si to nepamatuji teď je to tři měsíce co beru salofalk a jím všechno co mě napadne kromě kořeněného a žiju! přestala jsem být tak chcíplá:-) až půjdu zase na kolono budu muset hooooodně prosit ať mi dají něco na bolesti to se opravdu nezapomíná. N.