V létě jsem taky absolvovala imfleximabovou terapii. K tomu mi dal doktor Imuran, protože bez imunosupresiv se ta nemoc vraci jeste pry v horsi podobe. Jeste rikal, ze Remicade pusobi tak 2 - 3 mesice, takze podavat jen Remicade je skoro na nic.
Tak jsem ted na Imuranu 100mg a az na ty teploty a silenou unavu je mi fajn. Tedy vlastne mi bylo celkem fajn, do te doby nez jsem ve stolici mela krev .
Od te doby co mi zjistili UC jsem jedine zkouskove neprozila v klidu. Ach jo, uz vidim zase ty nechapave vyrazy ucitelu, kdyz jim vysvetluju, ze v 8 hodin rano se opravdu do skoly dostavit nemuzu, protoze v te dobe vetsinou sedim na wc.
A ja se tak tesila, ze to par let s Remicadem vydrzim, alespon tak na dodelani skoly.
Jinak všem Šťasné a Veselé a kupu zdraví do nového roku.
REMICADE - prosím o info!!!
Tak Vám napíšu moji poslední zkušenost, která mě s Remicadem potkala.
Včera jsem šla na 5. dávku (byla dříve než za 8 týdnú, protože ta minulá "nevydržela fungovat" tak dlouho, jak by měla).
Začátek klasika - tlak, tep, náběr, sestřička připravila infuzi (ještě jsme se blbky bavily, že by se to mělo dávat na JIPce a na pumpu), napojila mě a pápá.
Nu a sotva zašla za roh, já se chtěla pěkně uvelebit a začít si číst, začla jsem kuckat, sedla si a věděla, že je zle (měla jsem totiž i vzduchovou embolii a to vypadalo hodně podobně). Takže jsem volala, přiběhla sestra a pak už to lítalo...
Zmodrala jsem, nemohla se nadechnout, myslela, že mi exploduje hlava a srdce, šíleně se třásla... Co mi běželo v hlavě, nebudu ani psát. No prostě paráda!
Samozřejmě mi kapačku ihned zastavili a dali jinou - hydrokortizol a ještě další dobroty, po kterých jsem se asi do 5 minut dostala "do normálu" (no... ani ne, na hrudi mi bolelo ještě v poledne a klepala jsem se do večera).
Zkrátka a dobře - vyskytla se u mě ošklivá alergická reakce na ty myší konečky, co jsou v Rem. obsaženy. Není to prý tak častý, ovšem mě to potkat muselo, že! (Údajně je to 1% jev a nastane nejčastěji při první infuzi).
Tím pádem konec biologický léčby a čekám do léta, jestli schválí lidskou Humiru.
Jelikož už ten den nikdo na Rem. nešel, viděla jsem na vlastní oči, jak se hází do koše 100 tisíc
PS: Lidičky, užívejte každý pokakaný chvilky, včera jsem si uvědomila, jak rychle se múže stát, že už tu nebudem!
Včera jsem šla na 5. dávku (byla dříve než za 8 týdnú, protože ta minulá "nevydržela fungovat" tak dlouho, jak by měla).
Začátek klasika - tlak, tep, náběr, sestřička připravila infuzi (ještě jsme se blbky bavily, že by se to mělo dávat na JIPce a na pumpu), napojila mě a pápá.
Nu a sotva zašla za roh, já se chtěla pěkně uvelebit a začít si číst, začla jsem kuckat, sedla si a věděla, že je zle (měla jsem totiž i vzduchovou embolii a to vypadalo hodně podobně). Takže jsem volala, přiběhla sestra a pak už to lítalo...
Zmodrala jsem, nemohla se nadechnout, myslela, že mi exploduje hlava a srdce, šíleně se třásla... Co mi běželo v hlavě, nebudu ani psát. No prostě paráda!
Samozřejmě mi kapačku ihned zastavili a dali jinou - hydrokortizol a ještě další dobroty, po kterých jsem se asi do 5 minut dostala "do normálu" (no... ani ne, na hrudi mi bolelo ještě v poledne a klepala jsem se do večera).
Zkrátka a dobře - vyskytla se u mě ošklivá alergická reakce na ty myší konečky, co jsou v Rem. obsaženy. Není to prý tak častý, ovšem mě to potkat muselo, že! (Údajně je to 1% jev a nastane nejčastěji při první infuzi).
Tím pádem konec biologický léčby a čekám do léta, jestli schválí lidskou Humiru.
Jelikož už ten den nikdo na Rem. nešel, viděla jsem na vlastní oči, jak se hází do koše 100 tisíc
PS: Lidičky, užívejte každý pokakaný chvilky, včera jsem si uvědomila, jak rychle se múže stát, že už tu nebudem!
Kdo je online
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 51 hostů