Napište mému příteli O. a našim přátelům

[Pája]

Ahoj Vláďo, díky za milá slova. Se vším co jsi napsal naprosto souhlasím. Je potřebné mít s kým táhnout za jeden provaz, ale u nás už to bylo trochu modifikovaný, že jsme sice táhli za jeden, ale každý na jinou stranu. Když se na to dívám už s malým odstupem, cítím spíše úlevu. Teď se dám do pořádku, otřepu se a odpočinu a pak se vrhnu se lví silou do budoucnosti ) (protože jsem lvice)
Přála bych ti, abys došel ve vztahu ke šťastnému konci. Ač se to může zdát paradoxní, to nemusí být jen svatba Tvoje přítelkyně asi není natolik silná osobnost, jakou bys potřeboval. Nám se to zdá snadný, protože musíme prostě s tím žít a vybrat si nemůžem, ale pro ostatní to někdy může být neskousnutelné. Nevím, co teď pro tebe může znít aspoň trochu jako útěcha, snad že třeba tady najdeš aspoň trochu toho, co chybí? Klidně napiš maila, kdybys měl chuť. Tak ať se daří, aspoň ať „příživník“ nezlobí

[Pája]

Tak to ti teda Dane maximálně přeju!! A nevím proč se omlouváš, vždyť to se tak krásně čtě, zvlášť tady na těchto stránkách, ze kterých častěji teče spousta trápení než štěší. Jen tak dál, užij si to i za náš všechny, kteří teprv na takovej zážitek čekáme!
A vy holky samozřejmě totéž, moc vám přeju, že máte takové nejlepší partnery. A ne že se kvůli nim poperete...

[Petra]

to janka: A že by teda nebyl jedinej takovej na světě? To je záhada... No, asi si na to budu muset zvyknout.

[Klarka H.]

Baru,
omlouvam se vsem slusnym ctenarum, ale tvuj doktor se mi zda byt debil.
Hodne lidi s Uc nebo MC bere antidepresiva, protoze psychicky stav tyhle choroby hodne ovlivnuje. Pokud o tom tvuj doktor neslysel, tak by mel vratit diplom. NAJDI SI JINYHO holka zlata! Zdravi mas jen jedno a pokud ti tenhle chudak neni schopnej/ochotnej pomoct, tak at si leci nekoho jinyho!
Moje doktorka, kdykoli se zhorsim, se zajima o moji psychiku, jestli nemam problemy doma nebo ve skole...mam problem ji presvedcit ze jsem v pohode, jen me zlobi Crohn
Takze, od toho doktora ruce pryc a dej nam rychle vedet jakyho jinyho sis nasla!

Z toho jak se tebou mluvil se mi udelalo na bliti!

[Baruna]

No vidiš to, klárko, a to si nechá říkat primář. jakože já už delší dobu mám pocit, že u něho to je jak na běžicím páse. má tam lidí jako sem já asi hafo, takže nějaký větší vazby tam vůbec nehrozí...proto asi s lidma mluví tak, jak se mnou..no nevim, možná byl ten den jenom nějakej rozhozenej. s maminou sme už uvažovaly o vojenské nemocnici..asi si kolem toho zjistim víc...uvidim, ale bude mi trapný mu říct, že chci chodit jinam..aby to nevzal nějak špatně..no nevim, trochu sse toho bojim a navíc bych musela další vyšetření absolvovat znovu..no tfuj..30. tam di znova, tak mu dám ještě další šanci

[Katka]

BARUNKO, můžu se zeptat, ke kterému lékaři chodíš? K Dr. Konečnému na II. internu ve FN Olomouc?
Katka

[martinique]

ahoj Baru, tez jsem se chtela zeptat,kam chodis...asi to bude na Olomoucke fakultce, ze ano....ja jsem si tam tedka polezela tyden. Minuly utery jsem rano chytla takovy krece, ze jsem si musela vzit taxika na II.internu, protoze jsem byla sama doma a pesky bych ani za boha nedosla. A uz jsem tam zustala. Nasadilimi kortikoidy ( medrol) a naky antibiotika na streva a fakt se mi ulevilo. Zatim nepozoruju vedlejsi ucinky. Taky jsem byla na koloskopii ( u doc.Prochazky) a mam to makroskopicky ve spatnym stavu, pritom v kvetnu tam makroskopicky nebylo nic, jen mikroskopicky podezreni na M.C. Tak nevim. A to jsem 4.9. mela odjizdet na rok studovat do zahranici...asi to budu muset zrusit. Ale jestli mi bude celej rok dobre,tak budu pekne nasrana!!! No drzim vam vsem palce, at jsou ty nase nemoce co nejklidnejsi, protoze je to des. Jsem na vsechny protivna a asi dost nesnesitelne, potrebovala bych zavrit nekam na samotku. Hruza. ale jinak mi je uz dobre pa pa

[Pája]

Baru když to čtu, tak je mi uplně zle. Nevěděla jsem, že chodíš v Olmiku do fakultky. Docela mě překvapilo, že to tam může tak vypadat. Já ležela loni ve vojenské a na doktory si nemůžu stěžovat. Takže určitě uteč, dokud tě můžou dát dohromady jinde, fakt. A jemu nic říkat nemusíš, prostě půjdeš jinam a řekneš, že chceš přejít. Oni si ty papíry vyžádají a žádný vyšetření opakovat nemusíš. Ty dvě nemocnice mezi sebou normálně komunikujou a předávají si pacienty běžně zcela oficiálně. Tak nechápu, proč by to teďka nešlo. Hlavně se neboj změny, opravdu zdraví máš jen jedno, ať fyzicky tak psychicky. Tak držím pěsti.

[eviiik]

BARUNKO, můžu se zeptat, ke kterému lékaři chodíš? K Dr. Konečnému na II. internu ve FN Olomouc?
Katka

Teda já su s tim "primářem" zatim uplně spokojená, asi jen neměl svůj den...
Jo a toho nejlepšiho chlapa mám JÁ abyste věděly a zrzavé taky neni

[Baruna]

ahoj Baru, tez jsem se chtela zeptat,kam chodis...asi to bude na Olomoucke fakultce, ze ano....ja jsem si tam tedka polezela tyden. Minuly utery jsem rano chytla takovy krece, ze jsem si musela vzit taxika na II.internu, protoze jsem byla sama doma a pesky bych ani za boha nedosla. A uz jsem tam zustala. Nasadilimi kortikoidy ( medrol) a naky antibiotika na streva a fakt se mi ulevilo. Zatim nepozoruju vedlejsi ucinky. Taky jsem byla na koloskopii ( u doc.Prochazky) a mam to makroskopicky ve spatnym stavu, pritom v kvetnu tam makroskopicky nebylo nic, jen mikroskopicky podezreni na M.C. Tak nevim. A to jsem 4.9. mela odjizdet na rok studovat do zahranici...asi to budu muset zrusit. Ale jestli mi bude celej rok dobre,tak budu pekne nasrana!!! No drzim vam vsem palce, at jsou ty nase nemoce co nejklidnejsi, protoze je to des. Jsem na vsechny protivna a asi dost nesnesitelne, potrebovala bych zavrit nekam na samotku. Hruza. ale jinak mi je uz dobre pa pa

Jo jo, chodim do fakultky ke konečnýmu..no teda, máš můj obdiv. pobytu v místních prostorách se bojim jak čert kříže...přijde mi to tam dost hnusný...jako starý a zašlý. nevim, možná sem jenom trapně pořádkumilovná frfňa, ale teda záchody a celkově čekárna a prostory II.interny, to je hrůza a děs. pokoje sou taky tak oplzlý, nebo se to dá vydržet????nějak mám divnou předtuchu, žetam za chvilku zkončim taky...tak ať vim, co mě čeká...

[Baruna]

BARUNKO, můžu se zeptat, ke kterému lékaři chodíš? K Dr. Konečnému na II. internu ve FN Olomouc?
Katka

Teda já su s tim "primářem" zatim uplně spokojená, asi jen neměl svůj den...
Jo a toho nejlepšiho chlapa mám JÁ abyste věděly a zrzavé taky neni

No, evi, to si řikám taky, protože je fakt, že sem tam čekala nějaký dvě hodiny a ho furt někam odvolávali..asi už toho měl plný kecky, na druhou stranu to by ale nemělo mít vliv na chování k pacientům...no 30. tam klušu znova tak uvidim, jakej bude tentokrát..třeba překvapí jakože takhle nepříjemnýho sem ho zažila až teď.minule už trochu kafral, že se přepínám atd, ale ještě nebylo tak zle, jakože fakt hodně nepříjemnej byl až teď , takže asi tak

[Katka]

Už jsem psala v jiné diskuzi, že na Konečného slyším také jen chválu. Já chodím ke Gregarovi ml.

Nechci doktrory omlouvat, ale jsou to lidé jako my, kteří mají rodinné, osobní, pracovní, zdravotní a jiné problémy a bohužel občas to musí ven. Své problémy by si neměli vylévat na pacientech, ale sami si sáhněte do svědomí, kolikrát jste bezdůvodně na někoho vyjeli jen proto, že jste byli podráždění.

Navíc jsem si BARUNKO zpětně prošla tvé komentáře a jestliže svému dr. odmítáš jeho návrhy (kortikoidy, koloskopii apod.) - já vím, mezi pacientem a dr. by měla být diskuze a my máme právo se ke všemu vyjádřit - jak ti má více pomoci? Místo, aby hledal, co je špatně (koloskopií) nebo zkusil kortikoidy, má ti předepsat antidepresiva? Nevím jak ty, ale pro mě tudy cesta nevede. Jak někdo psal, musíme se s nemocí vyrovnat. A když je zle, jsou tu psychologové a když ti nepomůžou, tak psychiatři. Ale jak píšeš, i tam tě už nikdo nedostane. Takže můj závěr je, že primář na tebe není zlý, ale je spíš z tebe zoufalý. Ale možná se mílím a opravdu jste si jako pacient vs. doktor nesedli a je na čase jít jinam.

Katka

[Janka]

Ahojky všichni,
tak jsem se sem zase po dlouhé době dostala...nějak mně to blbne.
Zdravím vás všechny a držím pěstičky při všech problémech i ve štěstí...
Když to tady tak slyším, musím si pochválit pana doktora. Chodím do Zlína, k MUDr. Míčovi. Moc ho chválím. Sice si tam teď chodím jen na léky, ale mé předchozí zkušennosti jsou fajny. Snaží se vyjít vstříc a najít nej řešení...vidí, že jsme ještě mladí a máme všechno před sebou...
Baru, uvidíš, jaký doktor příště bude. Občas je chápu, že jsou vycucaní jak citron, ale my, pacoši, co čekáme na povzbuzení za to nemůžeme, že? Asi bych mu ve srandě řekla...vím, že vás pořád otravuju, mě to taky netěší, ale věřím vám, že mně pomůžete, tak jsem tu zas... chtěla bych žít, ne přežívat...to musí pochopit, ne? Ale souhlasím s Kačkou. Musíš mu věřit a on pak tobě...jako, že jíš prášky, co ti předepíše, posloucháš jeho rady. Nejdůležitější je důvera těch dvou lidí co sedí naproti sobě a dělí je jen obálka s diagnozou...
Já si pamatuju když mně řekli co mně je, ležela jsem na jipu, bulila, byla histerická, s psychikou někde na dně nejhlubší propasti...přišel jeden mladý doktor a řekl - to si pamatuju doted a vždycky si na to vzpomenu, když bulím a šílím zbytečně...
"Mladá slečno, tato nemoc se léčí, neumírá se na ni, tak přestaňte šílet a začněte spolupracovat..." Co ty na to? Klidně nás s Kačkou pošli do háje, ale...aspon se nad tím zamysli...co?
Bobci, ale opravdu pozor na to přetěžování, od té doby, co jsem přijela z Českého Švýcarska a myslela jsem, že do sebe už nikdy nic nedostanu a neudržím to v sobě, se hodně šetřím, jím dietky, snažím se pravidelně spát a dobrý. Musím to zaťukat, ale opravdu v pohodě, mám spíš opačný problém, než běhání po wecku.
Ale ne abyste si mysleli, že jsem líná, jen poleháváma a válím se...jsem akční tip, teda snažím se, když můžu...co třeba říkáte na brusle? Jde vám to? Mě to chytlo. Člověk může jet lážo plážo nebo se vyřádit, když může...hlavně nějaký pohyb, který se dá dělat hromadně a zvládám ho:)
Držte se.

[Baruna]

No Kači,mluvíš stejně jak pan doktóóór...jakože chápu, že je to i moje vina, že mu do toho hodně kecám aodmítám spolupracovat...jenže mám UC teprve něco přes rok, viš jak, nějak si furt nemůžu zvyknoutna to, že mě to tak omezuju, ženemůžu dělat jistý věci a jíst to co bych chtěla.prostě se mi s tím DOST TĚŽKO smiřuje..no a podle toho to pak asi vypadá i u doktora.nechci kortikoidy, protože si myslím, že není tyk zle, bych je musela brát, nechce se mi na kolo a rekto, protože si myslim, že od loňska se toho nemohlo moc změnit...je to se mnou složitý. ačkoli nejsem beran, tak když se naštvu, tak je to se mnou složitý...na druhou stranu, od doktorů a od Konečnýho tím tuplem, protože co vim, tak by měl bejt v tomhle oboru kapacita jak hrom, očekávám tu diskusi. to, že se mnou probere co a jak, co je nutný a co míň, jaký léky brát a jak a hlavně proč...To sem zatim ještě neměla tu čst s doktorem probrat. pokud to z něj doslova nepáčím, neřekne mi nic...takže sleduju internet a podobný věci a pak za nim chodim a ptám se na to, co sem se dozvěděla a on mi na to řekne, že bych měla míň číst...jenže s takovou bych tápala ještě víc...jak už sem psala, až po roce a kus z něj vypadlo, co mám a nemám jíst v relapsu...když si představim, jak sem do teď to střevo ničila a zbytečně si ubližovala, tak bych řvala vzteky...je to tak půl na půl...ale uznávám, že sem trochu nespolupracující pacient...šak doktor sám mi řekl, že si svou diagnózu uvědomim a začnu být rozumná až mě potká pořádněj průser...jakože je mi jasný, že když mi říká, ať sem v klidu, odpočívám a nic nedělám, tak ví, proč to říká. jenže já sem docela hyperaktivní člověk, když nic nedělám, mám sevřenej žaludek a stres z toho, že se flákám, že se válim a sem neužitečná...takže kdybych měla odpočívat, byla bych trvale ve stresu, to taky neni dobrý, proto potřebuju ty anti-D,by mě trochu zklidnily a zbavily té depky z nicnedělání...a dokud sem je brala, byla sem v remisi a bez problémů, sotva sem je vysadila, tak bylo zle...ale doktor mi to nechce věřit...takže jen doufám, že mi zase rychle zaberou a bude všechno OK, jinak mi pomůže fakt jenom tzen průser
jo jinak janko, brusle sou super paráda...zábavička jak hrom a pohyb k tomu...loni, když sem byla v klidu, tak sem je zpronevěřila ségře a začla se na nich učit..docela dobrý, jenže se furt trochu bojim, bo mám nějakejch 180 cm, takže mě děsí představa pádu z takové výšky nedávno sem byla na brigádě v parku a právě tam frčelo docela dost lidí na bruslích, tak sem jim docela závioděla, bo bych šla hned, ale nějak neni s kým...a sama se docela bojim, žeaž spadnu, tak už se neposkládám takže opatrně a hlavně se oblož chráničema je to bezpečnější a taky to vypadá profesionálnějc

[Janka]

Baru,
chápu tě v tom, že se s tím teprve učíš žít...já jsem to dlouho nezvládala, i ted, po 3 letech jsem z toho občas špatná, když narazím na blbce, který nechápe, proč to a proč ono...
taky jsem měla stavy, kdy jsem brečela u reklamy a všichni na mě koukali jako na blázna, já si tak taky připadala...ale pak jsem začla bojovat...musela jsem. Zklidnila jsem se, musela jsem se omezit, protože jsem si uvědomovala, že zase můžu zkončit jako na začátku...bylo to drsný, kdo nezažil, nepochopí...když ti pláčou rodiče u lůžka, odváží tě sanitkou do jiného města, dohadují se o diagnoze, 3x tě operují zbytečně, máš sondu v nose, sama sobě se nelíbíš jak seš hubená, musíš přehodnotit své zájmy. Musíš si uvědomit, čeho se dokážeš vzdát a čeho ne...
Baru, prosím, nenechej svůj stav dojít do "průseru". Nestojí ti to za to. Poslouchej mudry...oni to myslí dobře.
Pokud ti pan doktor něco nevysvětlí, tak se ptej, můj mně to i kreslil. Taky jsem byla vynervovaná, pořád něco nového...dokonce i z tohoto fora jsem měla husi kuži a děs v očich...
Bojuj...ale ne proti mudrovi, ale proti nemoci a udělej si z ní společníka na cestě životem, jinak to fakt nejde...
veř mně
už poznám, že když zlobím, jen crohník zvedne prst a varuje, když na to neslyším, podkopne mně nohy a já pak ležím a nemůžu nic...
ale opravdu...mám pořád, i po 3 letech strach...strach že budu v cizím městě, bez přátel, bez rodiny, s umírajícími lidmi na jipu...tohle nechtěj...
slibuješ, že budeš hodná holka?