[phpBB Debug] PHP Warning: in file [ROOT]/phpbb/session.php on line 580: sizeof(): Parameter must be an array or an object that implements Countable
[phpBB Debug] PHP Warning: in file [ROOT]/phpbb/session.php on line 636: sizeof(): Parameter must be an array or an object that implements Countable
[phpBB Debug] PHP Warning: in file [ROOT]/includes/functions.php on line 4511: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at [ROOT]/includes/functions.php:3257)
[phpBB Debug] PHP Warning: in file [ROOT]/includes/functions.php on line 4511: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at [ROOT]/includes/functions.php:3257)
[phpBB Debug] PHP Warning: in file [ROOT]/includes/functions.php on line 4511: Cannot modify header information - headers already sent by (output started at [ROOT]/includes/functions.php:3257)
IBD FÓRUM • Únava a psychický stav
Stránka 1 z 4

Únava a psychický stav

Napsal: 24 lis 2004, 23:30
od zuzana
Patří neustálá únava ke Crohnovi? Syn je neustále unavenej, po pulhodinové procházce 2 hodiny spánku. Beru to jako reakci na těžkou operaci a velkou ztrátu hmotnosti, ale bude ta únava, třeba i menší, trvat i dál?
O tom nevím nic a syn je z toho pěkně nervní.
A taky mám dotaz, jestli vidíte přínos v psychologovi? Chirurg i doktorka na gastro to doporučují, zejména proto, že je strašný introvert a odmítá doma absolutně komunikovat. je zahrabaný jen v sobě, nedá na sobě znát emoce, nic! A po operaci se to ještě zhoršilo.
Máte s tím někdo zkušenosti?
Díky za jakoukoliv radu, zkušenost!!!

Napsal: 25 lis 2004, 12:54
od Eliz
U mě únava přetrvává, jsem jaksi "vyčerpaná životem" :/ musim chodit brzo spát a po túrách spim taky hnedka

Napsal: 25 lis 2004, 13:00
od Jířan
Zdravím Zuzano.Únava padá na každého z nás.Přece jenom střeva jsou důležitým orgánem a jejich narušení se projevuje i tou únavou.Co se týká psychologa,určitě bych do toho na tvém místě šla.Sama jsem chodila k psycholožce a hodně mi to pomohlo.Věř mi,pokud bude psycholog kvalitní,určitě pomůže!!! Přeju ti hodně štěstí a výdrže.Dej vědět,jak to pokračuje. Jiřka

Napsal: 25 lis 2004, 16:56
od vjerka
Ahojky,
únava ke crohnovi prostě patří, částečne přímo jako symptom onemocnění (tělo bojuje neustále se zánětem a to ho stojí spoustu energie) a navíc je to spojené s léky která člověk bere. Já teď beru imuran a sotva se plazím... Navíc toho mám poslední dobou moc, tak jsem zvědavá, jak to dopadne...
Ale pokud je krátce po operaci a má podváhu, určitě to bude sbrzy aspon lepší, tak hlavu vzhůru!!! :)

Vjerka

Napsal: 25 lis 2004, 22:59
od zuzana
[quote]
Ahojky,
únava ke crohnovi prostě patří, částečne přímo jako symptom onemocnění (tělo bojuje neustále se zánětem a to ho stojí spoustu energie) a navíc je to spojené s léky která člověk bere. Já teď beru imuran a sotva se plazím... Navíc toho mám poslední dobou moc, tak jsem zvědavá, jak to dopadne...
Ale pokud je krátce po operaci a má podváhu, určitě to bude sbrzy aspon lepší, tak hlavu vzhůru!!! :)

Vjerka

Holky díky všem za rady a podporu. Mám takovej dojem, že nepůjdu k psychologovi jen se synem, ale i se sebou. nějak se nemůžu srovnat, že je kluk tak nemocnej. Se zájmem čtu všechny příspěvky a moc mi to pomáhá se se situací vyrovnat, nejsem v tom sama a hlavně není v tom syn sám. Jen mám v sobě STRAŠNEJ strach jak to bude zvládat.
Dnes jsme byli na kontrole, únava je prý i z toho, že je těžce anemickej.Tak snad bude po lécích líp. Do školy až po Vánocích.... No uvidíme. MOC Vám děkuju za rady a podporu!!!

Napsal: 26 lis 2004, 10:15
od lucinka
No jak jsem jiz psla v predchozim tematu fuj hleny, tak je to tou anemii, proc jsme vsichni utahani. Proste si nechte predepsat zelezo. Nejlepsi jsou kapicky, jsou lepe vstrebatelne.
Jinak vas syn je jistojiste v puberte, coz je zrovna velice citlive obdobi, kdy se vyviji psychyka cloveka. Zasla bych za psychologem, ale je mozne, ze mu nepomuze. Muj bratranek je taky desnej introvert a nikdo nevi proc a je mu uz 23. Ja doufam, ze se z toho dostane. Nejlesi by bylo, kdyby mel kamose stejne postizeneho a ten ho z toho nejak dostal. Kluci v tomto obdobi se stydi a nechteji se otevrit svetu. Nejsem zadnej psycholog, ale vse to vidim na bratrankovi - jeho mamka je z toho zoufala a vyzkousela uz vsechno mozne, ale nic nepomohlo zatim. Tak si myslim, ze kamarad v jeho veku by mu mohl nejak pomoci se otevrit.

Napsal: 26 lis 2004, 10:49
od bett
Ahoj Zuzano,

únava je vcelku normální, jak už psali ostatní. Co se psychiky týká, dej mu taky trošku času aby se s tím vnitřně srovnal sám. Je to určitě pro tebe strašně těžké, ale snaž se abyste nespadli do pozice kdy za ním budeš pořád stát a říkat : tohle nejez, nepřepínej se, tohle nezvedej, jdi brzo spát, nestresuj se, odpočiň si, tohle nedělej to ti škodí a tak. Já jsem taky onemocněla v pubertě a když jsem se pak po roce vrátila do školy, byla to pro moji dušičku docela rána. Vůbec jsem mezi svoje vrstevníky nemohla zapadnout. Spolužáci mi najednou připadali strašně povrchní a hloupí, měli z mého pohledu naprosto malicherné starosti, ale časem se to - alespoň doufám :-)) - srovnalo. On se s tím taky určitě vyrovná. Psycholog pro Vás pro oba ale zcela jistě není špatný nápad.
Držím palce

Napsal: 26 lis 2004, 14:05
od king11
Ahoj,únava při crohnnovi je hrozná věc.Asi půl roku jsem trpěl hroznou únavou,teď už je to mnohem lepší,ale pořád pociťuju velkou únavu.Je to opravdu tou nemocí,tělo stále bojuje se zánětem.Jestli se můžu zeptat,kolik let je vašemu synovi.Já jsem tu nemoc dostal v 19 letech naštěstí školu jsem měl už zasebou.Podle mě mu žádný psycholog nepomůže,potřeboval by nějaký přátele se stejnou nemocí,protože nikdo jinej ho nepochopí.
Tomáš

Napsal: 26 lis 2004, 19:43
od zuzana
Ähoj Tomáši, synovi je v prosinci 18. C.diagnostikovali v 02/04, v 10/04 operace.
Ta únava asi bude stálá, jen si na to zvyknout, co?

Napsal: 26 lis 2004, 19:47
od zuzana
Jojo, přesně taková jsem :nemáš hlad, nebolí tě něco...blebleble:) Jo, vím, že bych to neměla dělat,ale mám v sobě pořád strach, že něco prošvihnu. Asi bude trvat delší dobu, než se s tím naučíme doma žít. Nemocný syn, starší syn i já. I ten starší je to samé - nepotřebude brácha něco, je mu dobře?... Hned při vyslovení otázky si uvědomuju, jak mu tím lezu na nervy, snažím se strašně kontrolovat, ale ještě mi to moc nejde. Ale budu na sobě pracovat.

Napsal: 26 lis 2004, 19:59
od zuzana
Ahoj,únava při crohnnovi je hrozná věc.Asi půl roku jsem trpěl hroznou únavou,teď už je to mnohem lepší,ale pořád pociťuju velkou únavu.Je to opravdu tou nemocí,tělo stále bojuje se zánětem.Jestli se můžu zeptat,kolik let je vašemu synovi.Já jsem tu nemoc dostal v 19 letech naštěstí školu jsem měl už zasebou.Podle mě mu žádný psycholog nepomůže,potřeboval by nějaký přátele se stejnou nemocí,protože nikdo jinej ho nepochopí.
Tomáš

Víš, přítel se stejnou nemocí mě napadl taky, jenže kluk odmítá o své nemoci hovořit ani se mnou, ani se starším bráchou, je totálně v ulitě, do které nikoho nepustí. Asi to chce čas....?

Napsal: 26 lis 2004, 21:25
od vjerka
Zdárek,

napadlo mě, že by nebylo od věci ho nějak navést na tohle forum. Myslím, že tady se může dočíst odpovědi na většinu otázek, který ho třeba trápí. A určitě tady najde podporu a snad i docela dost toho potřebnýho optimismu...:)
A jestli je to takovej introvert, je to pro něj asi nejvhodnější takhle na netu, anonymně....
No, každopádně držim palec!

Vjerka

Napsal: 09 pro 2004, 12:33
od Eliz
Zuzana:ted mi bylo taky 18, C 100% diagnostikovan 03/04, operace 05/04., ted uz to jde, ale pred par mesici....on si musi najit neco, kuli cemu na to zapomene, jo, ten nazev knihy je Diety při zánětlivém onemocnění střev(ta kniha s tema receptama, konecne sem ji doma vyhrabala...)

Napsal: 12 pro 2004, 16:50
od mona
[Ahoj Zuzi nemuzu knihu DIETY PRI ZANETLIVYCH ONEMOCNENI STREV sehnat :x
Muzes mi napsat autora te knihy,dekuji MONA :)

Napsal: 12 pro 2004, 20:14
od Martina Jalamasová
Patří neustálá únava ke Crohnovi? Syn je neustále unavenej, po pulhodinové procházce 2 hodiny spánku. Beru to jako reakci na těžkou operaci a velkou ztrátu hmotnosti, ale bude ta únava, třeba i menší, trvat i dál?
O tom nevím nic a syn je z toho pěkně nervní.
A taky mám dotaz, jestli vidíte přínos v psychologovi? Chirurg i doktorka na gastro to doporučují, zejména proto, že je strašný introvert a odmítá doma absolutně komunikovat. je zahrabaný jen v sobě, nedá na sobě znát emoce, nic! A po operaci se to ještě zhoršilo.
Máte s tím někdo zkušenosti?
Díky za jakoukoliv radu, zkušenost!!!