Řecký příběh

Onemocnění jako takové, přináší řadu obtíží, které jsou řešitelné, v rámci možností, v adekvátním prostředí. Ale co dovolené, moře, hory, vodácké tábory, cesty kolem světa...jak se zvládá klima a odlišná strava. Sportujete? Šachy? Domino? Box?
Administrator

Řecký příběh

Příspěvekod Administrator » 15 kvě 2001, 17:43

to, co jsem sepsal se vážně stalo a svědčí to o tom, že i s Crohnem se dají dělat skutečně psí kusy. Takže vzhůru do světa, ale hlavně se kvalitně pojistěte :-)))
Administrator

Příspěvekod Administrator » 15 kvě 2001, 17:47

Povim vam pribeh. Asi pred tremi lety jsem se rozhodl v zapalu samotarstvi (obcas to na me holt prijde:-)), ze si vyrazim k mori a za slunickem. V te dobe jsem byl jiz temer dva roky v klidovem stavu a jedinou medikamentozou byla Pentasa 3x2. Vybral jsme termin na konec kvetna, protoze jeste neni az takove horko, ktere mi, bohuzel, prilis nesvedci. Pojistil jsem se standardně u Ceske pojistovny/Coris (lecebne vylohy, uraz, ap...) a jelo se. Cilem bylo letovisko Parga na zapadnim pobrezi Recka.
Treti den pobytu jsem se rano probudil a vedel, ze je neco spatne. Ackoliv jsem dodrzoval veskere dietni navyky, citil jsem ty neprijemne zname tlaky v podbrisku. Ufff. Cely den jsem prolezel, popijel vlazne matove caje, ale nic platne. Po skutecne krusne noci, kdy jsem zacal dokonce zvracet, jsem byl nucen vyhledat vedouciho zajezdu a pozadat ho o pomoc. Nasledovala prohlidka u mistniho lekare, kteremu jsem okamzite vysvetlil o co jde a ten zareagoval podanim klistyru. To me ale 'oddelalo' naprosto finalne. Neustale odbihani z vysetrovaci mistnosti na turecky zachod bylo v te chvilce tak vysilujici, ze jsem se ke konci uz v tom podrepu malem neudrzel. Ale dopadlo to dobre:-)) Skutecne humorne:-) bylo domlouvani. Ja recky samosebou nehovorim a pan doktor anglicky velice bidne. Ale moje grimasy zrejme prekonaly jazykové bariery. Asi po dvou hodinach, kdy jsem se zase zacal lehce horsit (tresavka, lehka imobilita), lekar vyridil umisteni v krajske nemocnici. Teprve nyni si vyzadal me pojisteni, do ktereho chvilku koukal a potom odkyval a vypsal potrebne formulare. Za toto osetreni/neosetreni nevyzadoval platbu v hotovosti. Do spadove nemocnice, vzdalene po pobrezi asi 120 km me odvezl soused ze zajezdu (na misto se dopravil vlastnim vozem). Tedy zadna sanitka. A pak zacala 'legrace'. Po prijezdu na misto jsem byl jako cizinec prednostne odbaven na surgery, zaplatil jednorazovy poplatek 2000drch a pak odvezen na vysetrovnu. Tam se kolem me sebehlo zrejme cele lekarske osazenstvo nemocnice, jehoz vekovy prumer byl dle meho nazoru tak kolem 25 let. Pozorovali me a svitorili nez se konecne objevil zrejme sefdoktor s mohutnym Aristotelovskym plnovousem a pronesl vetu: "How do you feel???" To byla za celou tu dobu prvni srozumitelna veta. A na dlouho taky posledni. No a tak jsem tam tak lezel a kroutil se a do toho stebetani obcas utrousil: "Crohn, my problem is Crohn...". Oni pritakavali a pak tak, jak prisli zase zmizeli. Sestricka mi pichla kanylu s glukozou (ani to nebolelo:-))) a odvezla me na rentgen. Zadne cekani a snimecky z pristroje vyrobeneho pred triceti lety v Drazdanech byly razdva. A pak uz me cekal muj pokojik. Postel byla vazne super, ale jinak docela orient. Za okny palmy a more, a...hucici klimatizace. Na pokoji jsme byli tri. Jakysi invalida s amputovanou nohou, ktery velice narikal a chlapec po bouracce. Kolem nej sedelo mnoho pribuznych vcetne popa a diskutovali. Ne s chlapcem, ale mezi sebou. Kluk zjevne nevnimal.
Tak jsem se ulozil, algifen, ci co, v kapackach zacal zabirat a na me padla smrtelna unava. Ale prislo jeste jedno prekvapeni. Krasna mladinka sestricka. Proste jizanskej andilek. Cosi mi potichu povedela, nesmele se usmala a ja vytusil, ze by rada trochu me krve. Vyhrnul jsem si rukav, zapumpoval a ona temi svymi prstiky lehce projizdela po nabehlych zilkach. Jeji prst se zastavil na te, rekneme vizualne nejmohutnejsi. Na bicepsu. V te chvilce jsem uz mohl teoreticky vytusit zradu. Bohuzel nevytusil. Snad jsem se domnival, ze odber krve z bicepsu je krajova specialita. Nebo nevim co. Rozhodne, odber se nepovedl, ja jsem milou sestricku slusne vypoklonkoval a ruku, ktera behem par minut kompletne zmodrala jsem si hyckal jeste ctrnact dni. Fakt je, ze
Administrator

Příspěvekod Administrator » 15 kvě 2001, 17:48

po teto udalosti, se o me krevni odbery starali pouze lekari.
No a tak zacalo me tydeni recko-nemocnicni martyrium. I v tom jednom pokoji a za tu kratkou dobu jsem zaznamenal naprosto odlisny pristup k nemocnemu. Zatimco v nasem nemocnicnim prostredi je snaha nemocneho izolovat od vnejsiho sveta, tam se naprosto samosebou predpoklada, ze nemocnice poskytne odbornou peci, a o sluzby, rekneme socialniho razu, se bude v ramci svych moznosti starat rodina nemocneho. Kratce, u standardnich oddeleni neexistuje neco jako navstevni hodiny, ta nesmyslna perzekuce a v praxi to vypada tak, ze kolem nemocnych je neustale spousta lidu. Vynaseji bazanty, nosi jidlo, prevlikaji postele...povidaji si, spi, placou, modli se...proste fofr. Ale super. Samosebou, me osobne chvilku trvalo, nez jsem si na ten srumec zvykl, ona je totiz pravda, ze nekdy ve chvilkach kdy je clovek unavenej...TO PROSTE LEZLO NA NERVY, ale...vazne je to otazka zvyku. Je treba vzit v uvahu, ze jde o naprosto odlisnou mentalitu, jejiz tradice a zvyky veli drzet pohromade a pomahat blizsimu v pravem slova smyslu. A v okamziku, kdy si tohle clovek uvedomi, zjisti jak je to krasne. Mit porad nekoho u sebe. Clovek se i pres rozdilnost natur oprosti od takovych malickosti, jako je stud (panove, curejte do bazanta v pritomnosti mladsi sestry vaseho spolupacienta:-)) a neduverivost...
No tak jsem tam tak lezel, pozoroval ten srumec okolo a do zil mi kapala nutricni smes, zvana "AllInOne Bag". Urcite znate ten bilej pytel, plnej bileho lepidla. Mezi nami, z toho jsem byl docela prekvapen, protoze pri me posledni hopitalizaci pred cca dvema lety (tj. v roce 96), mi byl tento zpusob vyzivy nasazen jako horka novinka, na kterou se kdekdo chodil divat:-)). No tak tenhle zazrak mi v tehle provincni nemocnici kapal dnem i noci, a ja se daval pomalinku dokupy. Dvakrat denne se kolem me postele rozestavil vejir moudrych, podebatoval, ten nejvetsi a nejstarsi se zeptal s krasnym akcentem na me pocity, a fine. Tot veskera aktivita. Treti den - prvni jidlo. Polevka a citronovy puding. A prvni problem. Dotaz na me pojisteni. Vytasil jsem brozuru s kartou a obe predal urednici. Ta skoukla a odesla.
Vecer se nahle po nemocnicni chodbe rozlehlo hlasite...cseska, tschechien...a do pokoje nakoukl nemocnicni zrizenec. Mel jsem telefon. Nikdo,krome sefa zajezdu cislo neznal. Domu jsem tu zpravicku radeji vedet nedal:-(())...Tak kdo to??? Odpojil jsem se od kapacek a fofroval k telefonni budce. Ve sluchatku chvilku chrastilo a pak se ozval muzsky hlas...anglicky."Dobry den, tady zastupce pojistovaci spolecnosti Coris, kancelar Atheny...dozvedeli jsme se, ze mate jiste problemy? O co presne jde? Tak jsem mu celou anabazi popsal, myslim, ze tak polovinu pochopil:-)) a celou debatu zakoncil povzbudivym...ok, vse je v poradku o nic se nestarejte. Howg. To me trochu uklidnilo, protoze jsem mel pocit, ze se kolem toho problemu neco deje.
Druhy den me vsak prisel skouknout vedouci zajezdu, a prinesl zpravu mene potesujici. Pry hovoril 's nekym z nejake pojistovny' a tam mu rekli, ze pokud jsem chronicky nemocny, mel jsem to pri sjednavani pojisteni oznamit a bylo by mi vymereno specialni pojistne. Jelikoz jsem tak neucinil, pojisteni propada a je neplatne :-(((( Dokazete si predstavit, jak mi bylo. Ale co, hlavne ze ziju, rikal jsem si, a co taky, ze?
Administrator

Příspěvekod Administrator » 15 kvě 2001, 17:49

Prisel posledni den meho pobytu, citil jsem se uz vcelku dobre, i kdyz jsem byl dost zeslably. Na vecer me meli propustit, a tak jsem byl cely nateseny. Jenze.
V deset se otevreli dvere a v nich stoji urednice z pokladny. V ruce kopu papiru. Polozi je na postel a vybere jeden. "Vas ucet, pane, budete platit hotove nebo kartou?" V tu chvili se mi vazne zatmelo pred ocima. Cekal jsem pripadne problemy, ale ne tady, az doma, pri jednani s pojistovnou. Kouknu na papir popsany nekolika radky textu v rectine a na konci cislo. 2800. Byla to uctenka za pobyt. Ne v drachmas, ale v nemeckych markach.
V ten okamzik opet zacalo rodeo. Ja znervoznel a zacal pani vysvetlovat, ze jsem radne pojisten, a takovouto velkou pojistnou udalost nebudu resit na miste. Pani poslouchala a snazila se pochopit co rikam. Bylo to marne. Result byl takovy, ze bud zaplatim nebo neodejdu. Zbyvalo jedine (krom burcovani pribuznych a ambasady :-)). Kontaktovat kancelar pojistovny. Pokus c.1. Volam na cislo uvedene na karte pojisteni. Jedna se o 24 support service. Zaznamnik mi ale asi trikrat odpovida, ze SORRY. Pokus c.2. Volam tedy primo do Prahy. K memu prekvapeni jsem se dovolal. A co bylo jeste uzasnejsi:-)), oni tam o me vedeli. Zjevne jsem tam v te jejich kancelari vyvolal pekny zmatek, protoze, si prehazovali sluchatko mezi sebou a nez nasli nekoho, kdo byl maximalne kompetentni. Kdyz se tak stalo, dosla mi karta. A ted velke dilema. Z pochopitelne praktickych duvodu jsem s sebou nemel prilisnou hotovost a karta?? :-)))))) Kartu jsem potreboval, ale pak by uz nezbyvalo moc penizku na pripadne dalsi vydaje...autobus, piti... Je jasne jak to dopadlo. Koupil jsem kartu a volal znovu Prahu. Ted uz to byl fofr. Rychle jsem jim vysvetlil situaci a cekal spasnou odpoved na otazku, "co ted?"
Dockal jsem se. A stala za to. Pry mam vse v naprostem poradku, nemam nic vyrizovat, na nic necekat, zbalit si fidlatka a nemocnici neprodlene opustit. Proste korektni zakonceni lecby, ne?? :-)
A bohuzel mi tedy nezbyvalo nic jineho, nez se tim ridit. Velke stesti bylo, ze jsem nemel zadne veci v nemocnicnim trezoru. A taky fakt, ze komunikace lekaru s pokladnou fungovala podstatne pomaleji, nez sel beh udalosti. Propousteci zpravu jsem jiz mel v kapse, zbyvalo jeste, zbavit se jehly pro infuze (kanyla). Poprosil jsem tedy sestricku o jeji vymenu pod zaminkou, ze me tato uz velice tlaci...a bylo to. Ani jsem doktorum nepodekoval.
Administrator

Příspěvekod Administrator » 15 kvě 2001, 17:50

Takze prvni krok za 'svobodou':-) byl hotov, ted se jeste dostat domu. Myslim tim do naseho letoviska. A jen pro ilustraci. Po tydnu lezeni na posteli, bez jidla a v klimatizovanem pokoji jsem se vypustil do temer tricetistupnoveho vedra v naprosto neznamem, padestitisicovem meste. Ufff.
Situaci jsem rychle zhodnotil jako dosti kritickou. Byl jsem zjevne kdesi na periferii, na taxika jsem nemel a take sil nebylo prilis. A jeste neco, vypadal jsm dost drsne. Ruce modry a rozpichany od injekci, zarostlej, na sobe sortky a sandale, no a v baglu same prakticke veci, jako napr. dve knihy od W.Smithe, prezuvky, rucnik, spaci pradlo...proste klasika:-)))
Prvni dve osoby, na ktere jsem se obratil s dotazem na polohu autobusoveho nadrazi koukali dost nechapave. Fakt je, ze recko je na tom s aglictinou a cizimi jazyky vseobecne dost bidne. Predevsim se to ale tyka starsi generace. A pak jsem uvidel svou spasu. Hloucek mladiku a devcat bavicich se temer uprostred krizovatky. A mezi nimi postavalo par skutru. Tady opet zapracovala ta genialni recka pohostinnost. Kratce jsem odvypravel svou story a po nekolika minutach dohadovani, jak ze by to se mnou bylo vlastne nejlepsi, jsem uz sedel na sedatku pro spolujezdce na jednom z tech 'stroju'. No musim uznat, ze na jednu stranu mi spadl ze srdce velky kamen, ale na druhou stranu...no byla to jizda smrti. Vite-li, jak se nahlizi na mestsky provoz v jizni evrope, musi vam byt vse jasne. Minimalne dvakrat jsem skoncil na dlazbe (me zeslable ruce uz pomalu vypovidaly sluzbu), ale po pul hodine kodrcani jsem konecne dorazil na busove nadrazi. Jeste jsem si od kamose:-)) pujcil 1500drch na listek a...za dve hodky byl odjezd. Uzil jsem si puvabnou okruzni jizdu druhym nejvyssim reckym pohorim a za tri hodky jsem sedel na lavicce pred svym bungalovem. Druhy den jsem se dovlekl s bagazi do letadla na jehoz palube jsem se po dlouhe dobe zase docela nabastil. Tak a to je skoro vsechno. Teda skoro.
Snad jen, ze za tri dny jsem byl znovu hospitalizovan a byla mi provedena nekolikanasobna strikturoplastika na tenkem streve. Vcetne male resekce. Zaplat Panbuh, ze to jeste ty tri dny vydrzelo. Jo, a z pojistovaci spolecnosti CP/Coris jsem uz nikdy nikoho neslysel. Tak doufam, ze se neozvou za deset let..A nebudou to chtit zpet i s penale z prodleni...
Pol

Příspěvekod Pol » 16 kvě 2001, 10:09

Papa.. : Fakt zajimave, za tento pribeh zaslouzis min. 1 s * . ;-))))
Fl.89

Příspěvekod Fl.89 » 16 kvě 2001, 13:02

To Paparazzo:Ty mas clovece spisovatelsky nadani, takovej roman bych dal tezko dohromady...:-)Je to moc hezky napsany.Ja se "pokusim" napsat moji zkusenost s nemocnici.Jak uz jsem se na jinem miste zminoval, prvni priznaky Crohn's disease jsem mel pred 3 lety, ale tehdy na to jeste doctori neprisli.Zacalo to stejne jako obvykle, krece v brichu , bolest v podrisku, zvraceni, prujmy...Stalo se me to tehdy v nedeli a samozrejme jsem byl v praci, tak jsem sednul do auta a jelikoz me bylo fakt dost zle, jel jsem na ER (pohotovost) do nemocnice.Protoze byla nedele odpoledne nebylo tam ani moc lidi, hned me prijali postupne se u me vystridali asi tri doctori, vzali me vzorky krve, dali me nejaky injekce proti bolesti, na zaludek, a poslali me domu s tim , ze se mam objednat na pristi tyden u specialisty, dali me jeho telefonni cislo a jmeno, jmenuje se Gerald JOHN.Kdyz jsem prijel domu, bylo me mnohem lepe, sel jsem spat.V pondeli rano jsem zadnou bolest necitil, a jelikoz jsem mel volno, jeli jsme z moji girlfriend na plaz.Vecer jsme sli nekam na veceri, a vsechno se zdalo byt v poradku.Jelikoz jsem v te dobe nemel pojistku, doctorovi jsem nevolal, protoze jsem si myslel ze to byla jenom nejaka nevolnost a ze uz to bude dobry....V utery rano jsem se probudil a znovu jsem citil bolest bricha.Nebylo to ovsem tak hrozny a tak jsem tomu nevenoval pozornost.Ovsem behem asi tri hodin byla bolest tak velka ze jsem to uz nemohl vydrzet, zacal jsem zvracet, mit prujem.Ma girlfriend me nalozila do auto, protoze jsem nebyl schopen ridit, a odvezla me na ER.Vsechno stejny, vzorky krve , vyptavani doctoru, a tentokrat asi za 2 hodiny prisel i doctor JOHN, kterej me promakal, poslal napred postupne rentgen, ultrazvuk a CT, ale na nic neprisli, mysleli si nejprve ze je to zlucnik, ale pak rekli ze to zlucnik neni, nakonec me nechali pres noc v nemocnici, davali me IV ruzny antibiotika, vyzivy, vitaminy a ja nevim co, druhej den me z nemocnice odpoledne propustili. Byl jsem tam asi 26 hodin, a Dr. JIHN me rekl ze se mu mam prijit za tyden ukazat...Samozrejme ze jsem cekal kdyz me prijde ucet z nemocnice...Prisel asi za sest dni, a celkova castka, ne jenom za nemocnici, i ze vsema doctorama ktetri na me "pracovali", byla 12.700$.Tak jsem zjistil ze za 1 den v nemocnici bez jakehokoli vysetreni, ci podani jakehokoli leku, pouze ze lezis na posteli a dostanes snidani , obed a veceri, samozrejme kdykoli juice, coke, sprite, zmrzlinu, jogurt, na pokoji je jeden clovek, mas tam TV, radio, telefon, sprchu, zachod, umyvadlo, postel na ovladani, muzes si zvedat hlavu, nohy, dofukovat matraci, navstevy muzes mit 24 hodin denne, kdyz tam chce navsteva spat, privezou ji takovy polokreslo, polopostel....Samozrejme navsteve na pozadani prinese sestra, ktera se o 2 pacienty, prinese to stejny, piti zmrzliny, snack atd.Ale za tohle zaplatis 1.500$ za den...Plus k tomu vsechny ty rozboty krve, vysetreni, doctori, tak to celkove delalo zminenych 12.700$.V soucasne dobe mam pojistku, tak jsem zvedavej kolik budu platit tentokrat, ale doufam ze se "vejdu" do tisice $. Za pet dni je tentokrat ucet 24.000$, protoze me delali vic vysetreni, 2x uspavali, a davali mnohem vic leku....Jinak jsem si byl pro PENTASA, a platil jsem 30$, zbytek hradi pojistovna, coz je le
Fl.89

Příspěvekod Fl.89 » 16 kvě 2001, 13:09

coz je lepsi nez jsem si myslel, protoze jsem pocital ze budu platit tak 30$ tydne...:-)Jinak ted cekam jak to dopadne s REMICADE, protoze jsem dostal zatim jednu davku, a jak uz jsem psal jinde , stoji davka 6.000$, 23.kvetna jdu na dalsi, 20. cervna dalsi a pak kazdy 2 mesice az doctor rekne ze to staci.Pak bych mel chodit jenom na nejaky "udrzovaci" davky, podle doctora jak uzna za vhodny, a jak to bude potreba.No , jsem zvedavej kolik z toho pojistovna zaplati, a kolik budu muset platit ja.Jo, a AC (klimatizace), je vsude v cele nemocnici, na chodbach v halach v pokojich, vsude.No pomalu budu koncit, dnes je me ZATIM trochu lip, tak doufam ze to vydrzi celej den, a nejenom dnes.Mejte se hezky a zase brzo AHOJ!!!
Petra

Příspěvekod Petra » 16 kvě 2001, 16:39

Ahoj :-)) Sice nemam takovy vypravecsky talent jako P., ale mam malou prihodu s C. z cesty do Norska. Byli jsme tam loni v srpnu s peveckym sborem na 10 dni. C. byl v klidu a tak jsem neocekavala zadne problemy. Po par hodinach v autobuse me zacalo pobolivat bricho, ale nastesti pokazde, kdyz jsem se pak behem prestavky prosla, zase to prestalo. Az asi paty den po obede v autobuse jsem ucitila do te doby me neznamy tlak v brise. Vzdycky chvili silil, pak dosahl maxima a nakonec ustoupil. Tohle se opakovalo kazdych nekolik minut a navic to bylo cim dal horsi. Cilem bylo mestecko Vatne, kde na nas cekali clenove jejich peveckeho sboru, u kterych jsme byli ubytovani. Rozebrali si nas a odvezli k sobe domu. Na chvili mi bylo o neco lip, ale u vecere se mi udelalo spatne od zaludku a bezela jsem zvracet. Po veceri jsem sla hned spat v domeni, ze to zaspim. bohuzel jsem 3/4 noci stravila svijenim se v bolestech a behanim na nastesti blizky zachod. Hostitelka me vzdyzky uslysela a pribehla se podivat jak na tom jsem. Ani jedna jsme nevedely, jak mi pomoci. Nakonec mi prinesla tabletku, na ktere bylo napsano PARACET a ja jsem si ji vzala, protoze uz mi bylo vsecko jedno. Uz jsem i uvazovala, jestli bych ji nemela poprosit, aby me zavezla do nemocnice. Nicmene po te tabletce jsem usnula a probudila jsem se az rano a bylo mi uplne dobre. Byla jsem jen trochu slaba, coz mi na druhou stranu nezabranilo podniknout s ostatnimi vylet do Alesundu (krasne mesto roztrousene na nekolika ostrovech). Toto melo jeste malou komickou dohru: vecer se me vsichni Norove ptali, jestli jeste zvracim, dokonce i ti, kteri neumeli anglicky, naznacovali celym telem zvraceni :-))
bali

Příspěvekod bali » 21 kvě 2001, 12:28

Ahojky vsichni :-)
Kdyz uz se tu tak diskutuje o cestovani mimo tento statecek, mate nekdo nejakou jasne pozitivni zkusenost s nekterou pojistovnou, resp. jejich cestovnim pojistenim ve vztahu ke Crohnovi jakozto chronicke chorobe(tedy krome jiz zmineneho Corisu :-)? Docela by me to zajimalo,neb vetsina jich ma na chronicke choroby vyjimky z pojistneho plneni.....aspon co jsem si zjistovala pred rokem, kdyz jsem se chystala stravit delsi cas v Nemecku. Nakonec jsem skoncila u AMCICO, kde me ujistili, ze by SNAD (?!) lecbu uhradili, ale, po pravde, dost jsem si oddechla, kdyz jsem cely pulrok prezila bez komplikaci na Pentase privezene z Cech :-). Nehlede na to, ze i oni maji ve smlouve klauzuli o tom, ze nemoc nesmi byt aktivni poslednich 6 mesicu pred odjezdem. Ale ze by se mi kvuli tomuhle "drahouskovi" chtelo vzdat se delsich cest ven, to se mi teda nechce! :-). Poradi nekdo?
Diky Bali
Fl.89

Příspěvekod Fl.89 » 21 kvě 2001, 14:13

To bali:Vim ze to co ted pisu , Ti asi neda odopoved na to , na co se v Tvem prispevku ptas.Chtel bych Vam jenom trochu priblizit jak je to s pojistenim tady, v USA.Jak uz jsem napsal v jinem prispevku, jsem NASTESTI asi necely dva roky pojistenej, protoze kdyz bych nebyl, a moje diagnoza by byla (vlastne je) Crohn's disease, tak me NIKDY zadna pojistovna v USA nepojisti!!!Nerikam tim ze neni moznost se pojistit jinak, to samozrejme je, ale jakou soukromou osobu me nikdo uz nepojisti.V tomto pripade ma clovek jedinou sanci, najit si nejakou company, ktera ma skupinove pojisteni, coz neni zase tak jednoduche, protoze ne vsechny company tohle pojisteni maji.Samozrejme , kdyz vas takova company ktera skupinove pojisteni ma prijme, MUSI vas ta ktera pojistovna se kterou maji toto pojisteni uzavrene podle zakona prijmout a pojistit Vas.I v pripade ze ztratite z ruznych pricim job, mate moznost si jeste po dobu 18 ti mesicu platit pojisteni u te company sami, ale je podstatne vyssi.Tomuto planu se rika "COBRA".Po 18 ti mesicich Vas pojistovna ale automaticky vypovi, a budto do te doby sezenete misto kde je skupinove pojisteni, nebo mate smulu...To je jenom pro informaci, jak tady funguje zdravotni pojisteni...Zatim AHOJ

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 host