Crohnova choroba - stres

[Marty0088.cz]

Jsem tu nový, takže všechny zdravím. Crohna mám zjištěného asi rok, ale teď jsem musel na operaci (brali mi 25cm tenkého střeva) a prý mám tu nejhorší formu (střevo se mi zužovalo). Teď budu opakovat 9. třídu ZŠ, protože jsem se nemohl dostavit k příjímacím zkouškám a byl jsem půl roku doma. V 8. třídě mi Crohna zjistili poprvé, pak jsem dělal postupové zkoušky, vše jsem zvládl. Dost mi záleží na známkách (chci jít na gymnázium) a mám problémy ve škole právě se stresem. Dnes jsem se šel od školy jen podívat a už mě zase rozbolelo břicho. Chtěl bych se zeptat, jestli se to dá nějak ovládat? Dietu držím, pravidelně jím a beru prášky, ale s tím stresem mám velký problém. Jak řešíte stres vy?
Díky.

[phrich]

Ahoj Marty, z vlastní zkušenosti, nemůžu říct, že by se stres dal "ovládat" v tom smyslu, že si nacvicíš dýchání zhluboka nebo budeš mít v kapse třeba malý gumový míček a ten budeš mačkat, aby ses stresu zbavil nebo cvičit jogu . Daleko vhodnější je poradit se s někým, kdo ti pomůže stres zvládat celkově - to znamená vůbec se k němu nedostat. Třeba tak, že nebudeš mít pocit tlaku, že něco nevyjde nebo je tak důležité, že když to neklapne, tak se ti zhroutí další život.

Možná by bylo navštívit psychologa, ať už sám nebo s rodiči. Vybrat nějakého, se kterým si budeš rozumět a budeš se moci svěřit. Není to nic neobvyklého a neznamená to, že jsi cvok. Je to prostě člověk, se kterým se můžeš bavit narovinu, aniž bys měl strach, že se to někdo dozví.

Ještě taková životní zkušenost: za těch 36 let co mi je jsem si několikrát myslel, že nějaká událost nebo věc má zásadní smysl a že musím obstát za každou cenu. Nakonec se ukázalo, že to byla jen má představa a nebylo tak důležité. Daleko důležitějším se ukázalo to, abych byl v pohodě, bez stresů a zdráv. Nakonec je v životě lepší dělat to co tě baví než mít vystudovaných X škol.

[Marty0088.cz]

Ahoj. Díky za radu. To víš, ten stres byl velký (hodně mě šikanovali a říkali, že je to hlavně kvůli známkám, ale sám vím, že chvíli vše bylo v pohodě a pak se našel někdo, kdo všechny proti mně poštval). Pak jsem měl velké problémy s učitelkou, vozila se po mně jak mohla a prostě hledala důvod, proč na mě začít křičet. Např. mi nechtěla vysvětlit látku apod. Rodičům jsem vše řekl, snažili se to řešit, ale nebylo to nic platné. U psychologa jsem byl (prý byl problém ve mně), ale u psychologa řekli, že nechápou, co tam dělám, že jsem v pohodě a ve mně problém není. Zajímalo by mě, jak velký stres musí být, aby se mi zánět rozjel. Když mám např. řidší stolici nebo mě bolí břicho v místě, kde mě bolelo před operací už mám strach, že se mi zánět vrátil a nevím, jak to tedy opravdu poznat.

[brusinka]

Ahoj, koukám, že ve škole to není nic moc, co? Zase je fajn, že teď budou prázdniny, tak budeš mít čas hodit se trošku do pohody. Crohn není nic moc, ale většinou se s ním dá celkem vyjít. Já jsem po operaci 2 roky a je mi fajn. sem tam sice někde dloubne, ale to už k tomu holt patří. Primář mi po operaci řekl: " teď jseš zdravá, dokud se ta mrška zase nepřihlásí. Můžeš dělat co chceš, jíst co chceš, protože dodržování nebo nedodržování diety v klidovém stádiu nemá vliv na to, kdy se zase ukáže. Je třeba se trochu šetřit, nic nepřehánět, poslouchat vlastní tělo." A já se tím už 2 roky řídím. Sem tam to ještě přeženu s prací( to se právě projeví dloubancem a pobolíváním v místě operace), tak si na den, dva lehnu, odpočinu a ono se to zase uklidní. Jíst můžu vše- nic nedělá problém: ovoce, zelenina, ořechy, vločky.... jen mám průjmy, ale to už k tomu patří. Občas se nevyhnu nějakému neladu, ale snažím se ). Jo, a hodně mi v létě pomáhá koupání. Nic naplat je to zánět a ten chce chladit. Tak kdybys měl pocit, že to není úplně O.K. tak hup někam do vody a užívat léta. Přeju fajn prázdniny.

[Marty0088.cz]

Ahoj. Ve škole to opravdu nebylo nic moc a ani teď se to nezměnilo. Už jsem se s tím ale smířil a snad vše bude OK. Jinak moc díky a nápodobně. Musíme se s tou mrchou naučit žít, protože nám nic jiného nezbývá. Ať se daří.

[phrich]

S tím stresem to má každý jinak... ale problém je, že o něm nemusíš ani vědět a je to taková ta pomyslná poslední kapka, která tu nemoc rozjede. Může to být takový vnitřní neklid nebo pocit, že se přemáháš, že ve skutečnosti bys chtěl dělat úplně něco jiného než ti někdo říká nebo nařizuje. Je hodně těžké být sám sebou, nebát se života a vydržet tlaky zvenčí. Nakonec ti dojde, že ale mít Crohna za to nestojí, že není nic horšího než být nemocný a v té chvíli budeš mít víc odvahy, protože to co přijde nebude tak strašné jako bolest v nemoci.